Manželství

O církevní sňatek žádají snoubenci ve farnosti ženicha nebo nevěsty, kde praktikují svou víru. Tedy ve Velkých Karlovicích ti, kteří ve Velkých Karlovicích svou víru praktikují.

Z praktických důvodů se má datum sňatku domluvit nejdřív s knězem a to alespoň 6 měsíců předem, až pak s hotelem nebo restaurací.


Když je ženich anebo nevěsta z jiné farnosti, tak potřebují přinést:

1, Křestní list,
2, Licenci k sňatku z farnosti kde nyní praktikují svou víru,
3, Dokumenty z Obecního úřadu Velké Karlovice.

V Olomoucké arcidiecézi je příprava na manželství rozdělena na tzv. kněžskou a manželskou část. V praxi to znamená, že oba snoubenci absolvují část přípravy na manželství s knězem a druhou část s manželskými páry.  S přípravou začněte co nejdříve – z organizačních důvodů ideálně alespoň 6 měsíců před plánovaným termínem svatby. Obě části můžete absolvovat souběžně, nicméně ze všeho nejdříve nejprve navštivte kněze.

  Probírá se nejen průběh a náležitosti vlastního obřadu, ale také vlastní teologická podstata svátosti manželství, kterou se chystáte uzavřít.
  Administrátor farnosti místa sňatku, oddávající a ten, který vás připraví, nemusí být jedna a tatáž osoba.  Zodpovědným za náležitosti sňatku je však administrátor farnosti, kde proběhne sňatek, proto je dobré zajít nejprve za ním.

 

 I zde se bude mluvit o životě ve víře, ale také o konkrétních praktických tématech. Všechna setkání jsou vedená s důrazem na podporu komunikace mezi snoubenci. Lektoři postupně odpřednáší 4 témata a předloží snoubencům také různé tipy ke vzdělávání či k společně strávenému času.
 Příprava je buď zdarma, nebo snoubenci přispívají na režijní náklady kurzu. 
U víkendových kurzů se hradí ubytování a strava.

Termíny 2022: Večerní kurzy přípravy na manželství naleznete zde:

https://vsetin.dcpr.cz/programy/pro-snoubence.html

Přípravy se nedělají v čase školních prázdnin /červenec a srpen/ !!!

 


Manželství podle Církevního práva

Kán.1055

§ 1. Manželský svazek, kterým muž a žena mezi sebou vytvářejí nejvnitřnější společenství celého života, zaměřené svou přirozenou povahou na prospěch manželů a na zplození a výchovu dětí je mezi pokřtěnými povýšeno Ježíšem Kristem na svátost.

§ 2. Proto mezi pokřtěnými nemůže být platná manželská smlouva, která by nebyla svátostí.

Kán.1056

Podstatnými vlastnostmi manželství je jednota a nerozlučitelnost, které nabývají v křesťanském manželství zvláštní pevnosti z důvodu svátosti.

Kán.1057

§ 1. Manželství je tvořeno souhlasem stran zákonně projeveným mezi osobami právně způsobilými; žádná lidská moc nemůže tento souhlas nahradit.

§ 2. Manželský souhlas je úkon vůle, jímž muž a žena sami sebe navzájem neodvolatelnou dohodou odevzdávají a přijímají za účelem vytvoření manželství.

Kán.1058

Manželství mohou uzavřít všichni, kterým to právo nezakazuje.

Kán.1059

Manželství pokřtěných, i když je pouze jedna strana pokřtěna, se řídí právem nejen    božským,    ale    i    kanonickým,    při    zachování    příslušnosti    světských představených co do ryze světských účinků manželství.

Kán.1060

Právo zvýhodňuje manželství, a proto při pochybnosti se považuje manželství za platné, dokud se nedokáže opak.

Kán.1061

§ 1. Platné manželství mezi pokřtěnými se nazývá pouze platné, jestliže nebylo dokonáno; platné a dokonané, jestliže manželé spolu uskutečnili lidským způsobem soulož, která je sama o sobě vhodná ke zplození dítěte, k němuž je svou povahou zaměřeno manželství a jímž se manžele stávají jedním tělem.

§ 2. Dokud se nedokáže opak, předpokládá se dokonání, jestliže manželé po uzavření manželství spolu bydleli.

§ 3. Domnělým se nazývá neplatné manželství, které bylo uzavřeno v dobré víře alespoň u jednoho partnera, až do té doby, kdy se oba partneři s jistotou dovědí o jeho neplatnosti.

Kán.1062

§ 1. Příslib manželství, ať jednostranný nebo oboustranný čili zasnoubení, se řídí partikulárním právem, stanoveným biskupskou konferencí s přihlédnutím k obyčejům a světským zákonům.

§ 2. Příslib manželství není důvodem pro žalobu o uzavření manželství; je však možná žaloba o náhradu škody, jestliže nějaká vznikla.

Pastorační péče a příprava na uzavření manželství

Kán.1063

Pastýři duší jsou povinni pečovat, aby jejich vlastní církevní společenství poskytovalo křesťanům pomoc, jíž se manželský stav zachovává a zdokonaluje v křesťanském duchu. Tuto pomoc nutno poskytnout hlavně:

  1. kázáním, katechezí, přizpůsobenou nezletilým, mládeži i dospělým i za použití hromadných sdělovacích prostředků; tím jsou křesťané poučováni o významu křesťanského manželství a o úkolech křesťanských manželů a rodičů;
  2. osobní přípravou na uzavření manželství, v níž se snoubenci připraví na posvátnost jejich nového stavu a na úkoly;
  3. užitkuplným liturgickým udělováním svátosti manželství, jímž se dává najevo, že manželé naznačují a podílejí se na tajemství jednoty a plodné lásky mezi Kristem a církví;
  4. pomocí poskytovanou ženatým a vdaným osobám, aby manželský svazek věrně zachovávaly a chránily a dospívaly k rodinnému životu den ze dne světějšímu a plnějšímu.

Kán.1064

Místní ordinář má dbát, aby tato pomoc byla náležitě koordinována, jestliže se to jeví užitečným, po poradě s muži a ženami osvědčenými zkušenností a znalostí.

Kán.1065

§ 1. Katolíci, kteří nepřijali svátost biřmování, přijmou ji před uzavřením manželství, jestliže je to možné bez závažné nesnáze.

§ 2. Aby přijali svátost manželství s větším užitkem, velmi se doporučuje, aby snoubenci přijali svátost smíření a eucharistii.

Kán.1066

Před uzavřením manželstvím se musí zjistit, že nic nebrání jeho platnému a dovolenému uzavření.

Kán.1067

Biskupská konference vydá předpisy o zjišťování u snoubenců, dále o ohláškách manželství a jiných vhodných prostředích zjišťování, které je nutno provést před manželstvím; teprve po tom, když to vše farář dodržel, může oddat.

Kán.1068

V nebezpečí smrti, jestliže nelze získat jiné důkazy, pokud nejsou důkazy opačné, postačí tvrzení uzavírajících manželství, případně i přísežné, že jsou pokřtěni, a že jim nebrání žádná překážka.

Kán.1069

Všichni věřící jsou povinni oznámit před uzavřením manželství ordináři nebo faráři překážky, o kterých vědí.

Kán.1070

Jestliže zjišťování provedl jiný než farář, který má oddávat, oznámí tomuto faráři věrohodnou listinou výsledek těchto zjišťování.

Kán.1071

§ 1. S výjimkou případu nutnosti neoddává farář bez dovolení ordináře:

  1. osoby bez kanonického trvalého nebo přechodného bydliště;
  2. osoby, jejichž manželství nelze uznat nebo uzavřít podle norem světského práva;
  3. toho, kdo je vázán přirozenými povinnostmi vůči jinému partnerovi nebo dětem vzešlým z předchozího spojení;
  4. ty osoby, které veřejně prokazatelně odmítly katolickou víru, i když nepřistoupily k nekatolickému církevnímu společenství; 5. toho, kdo je v nápravném trestu kanonickém;
  5. nezletilé, o jejichž sňatku rodiče buď nevědí, nebo s ním rozumně nesouhlasí;
  6. osoby, které uzavírají manželství prostřednictvím zástupce, o němž v kán. 1105. § 2. Tomu, kdo veřejně prokazatelně odmítl katolickou víru, dovolí ordinář, aby směl být oddán, pouze dodrží-li se kán. 1125, za použití vhodných norem.

Kán.1072

Pastýři duší se snaží odradit od uzavření manželství mladé lidi, kteří nedosáhli věku, v němž se podle zvyku v krajině uzavírá obvykle manželství.

Forma uzavření manželství

Kán.1108

§ 1. Platná jsou pouze ta manželství, která se uzavírají před oddávajícím místním ordinářem nebo farářem anebo před knězem nebo jáhnem od některého z nich pověřeným a před dvěma svědky, podle norem vyjádřených v následujících kánonech a při zachování výjimek podle kán. 144, 1112, § 1, 1116 a 1127,§ 2 – 3.

§ 2. Oddávajícím se rozumí ten, kdo je přítomen a vyžaduje projevení souhlasu těch, kteří uzavírají manželství, a přijímá jej jménem církve.

Kán.1109

Místní ordinář a farář, pokud není rozsudkem nebo rozhodnutím exkomunikován nebo stižen interdiktem nebo suspendován z úřadu nebo za takového úředně prohlášen, z důvodu svého úřadu a v mezích svého území oddává platně nejen své podřízené ale i nepodřízené, pokud alespoň jeden je latinského obřadu.

Kán.1110

Osobní ordinář a osobní farář z důvodu svého úřadu platně oddávají pouze tehdy, jestliže v mezích jejich působnosti je jim alespoň jeden z uzavírajících sňatek podřízen.

Kán.1111

§ 1. Místní ordinář a farář, pokud platně vykonávají svůj úřad, mohou zmocnit kněze a jáhny, i obecně, aby oddávali v mezích jejich území.

§ 2. Aby bylo platné zmocnění oddávat, musí být výslovně uděleno určitým osobám; jestliže jde o zmocnění zvláštní, je nutno je udělit pro určité manželství; jestliže jde o obecné zmocnění, musí být uděleno písemně.

Kán.1112

§ 1. Kde chybí kněží a jáhni, může diecézní biskup, po předchozím příznivém vyjádření biskupské konference a po obdržení dovolení od Apoštolského stolce, zmocnit laiky, aby oddávali.

§ 2. Vybere se vhodný laik, schopný provést poučení snoubenců a také schopný řádně vykonat liturgii uzavření manželství.

Kán.1113

Před udělením zvláštního zmocnění se provede vše, co stanoví právo k prokázání stavovské svobody pro uzavření manželství.

Kán.1114

Nedovoleně jedná oddávající, jestliže si podle norem práva nezjistil svobodný stav snoubenců a, je-li to možné, také dovolení faráře, jestliže oddává na základě obecného zmocnění.

Kán.1115

Manželství se uzavírají ve farnosti, kde má některá uzavírající strana kanonické trvalé nebo přechodné bydliště nebo alespoň po dobu jednoho měsíce pobývá nebo, jde-li o osoby bez kanonického trvalého nebo přechodného bydliště ve farnosti, kde právě pobývají; s dovolením vlastního ordináře nebo vlastního faráře se manželství může uzavřít i jinde.

Kán.1116

§ 1. Jestliže oddávající, příslušný podle norem práva, buď není nebo je možné se na něho obrátit jen se závažnou nesnází, mohou ti, kdo opravdu chtějí uzavřít manželství, uzavřít je platně a dovoleně pouze před svědky a to:

  1. v nebezpečí smrti;
  2. mimo nebezpečí smrti, pokud se rozumně předvídá, že tato situace potrvá déle než jeden měsíc.

§ 2. V obou případech, jestliže je dosažitelný jiný kněz nebo jáhen, který může být přítomen, musí být zavolán a spolu se svědky být přítomen uzavření manželství, při zachování platnosti manželství před pouhými svědky.

Kán.1117

Výše stanovenou formu je nutno zachovat, jestliže alespoň jedna ze stran uzavírajících manželství je pokřtěna v katolické církvi nebo byla do ní přijata a neodpadla od ní formálním úkonem, při zachování kan. 1127, § 2.

Kán.1118

§ 1. Manželství mezi katolíky nebo mezi stranou katolickou a stranou nekatolickou pokřtěnou se uzavírá ve farním kostele; v jiném kostele nebo kapli se může uzavřít s dovolením ordináře nebo faráře.

§ 2. Místní ordinář může dovolit uzavření manželství na jiném vhodném místě.

§ 3. Manželství mezi katolickou stranou a stranou nepokřtěnou se může uzavřít v kostele nebo na jiném vhodném místě.

Kán.1119

Kromě případu nutnosti se při uzavírání manželství zachová obřad, jak je předepsán v liturgických knihách od církve schválených nebo jak je zaveden zákonnými obyčeji.

Kán.1120

Biskupská konference je oprávněna vypracovat vlastní obřad uzavření manželství, přiměřený zvyklostem kraje a lidu, přizpůsobeným křesťanskému duchu; vždy se musí zachovat zákon, že přítomný oddávající vyžaduje a přijímá projev souhlasu uzavírajících stran; tento obřad musí být přezkoumán Apoštolským stolcem.

Kán.1121

§ 1. Po uzavření manželství zaznamená farář místa uzavření sňatku nebo ten, kdo ho zastupuje, i když žádný z nich neoddával, co nejdříve do knihy oddaných jména manželů, oddávajícího, svědků, místo a den uzavření manželství, a to způsobem předepsaným biskupskou konferencí nebo diecézním biskupem.

§ 2. Jestliže manželství bylo uzavřeno podle kan. 1116, jsou kněz nebo jáhen, jestliže byli přítomni sňatku, jinak svědkové společně s uzavírajícími sňatek, povinni co nejdříve oznámit uzavření manželství buď místnímu faráři nebo místnímu ordináři.

§ 3. Pokud jde o manželství uzavřené s dispenzí od kanonické formy, dbá místní ordinář, který uděluje dispenz, aby dispenz i uzavření sňatku bylo zapsáno v knize oddaných jak kurie, tak vlastní farnosti katolické strany, jejíž farář zjišťoval pro účely sňatku svobodný stav; uzavření manželství je katolický manžel povinen co nejdříve oznámit tomuto ordináři a vlastnímu faráři; uvede také místo, kde byl uzavřen sňatek, a jakou veřejnou formou.

Kán.1122

§ 1. Uzavřené manželství se zaznamenává také v knize pokřtěných, v níž je zapsán křest manželů.

§ 2. Jestliže manžel uzavřel sňatek jinde než ve farnosti, v níž byl pokřtěn, zašle co nejdříve farář místa, kde bylo manželství uzavřeno, oznámení o uzavření sňatku faráři místa křtu.

Kán.1123

Jestliže se manželství buď zplatní pro vnější obor nebo prohlásí za neplatné nebo zákonně  rozloučí,  kromě  smrtí,  musí  to  být  oznámeno  faráři  místa  uzavření manželství, aby mohl být řádně proveden záznam v knize oddaných a knize pokřtěných.

Smíšená manželství

Kán.1124

Bez výslovného dovolení příslušného představeného je zakázáno manželství mezi dvěma pokřtěnými osobami, z nichž jedna je pokřtěna v katolické církvi nebo je do ní po křtu přijata a formálním úkonem od ní neodpadla, a druhá osoba patří do jiné církve nebo církevní společnosti, která není v plném společenství s katolickou církví.

Kán.1125

Toto dovolení může udělit ordinář, jestliže je pro ně spravedlivý a rozumný důvod; udělí je až po splnění následujících podmínek:

  1. katolická strana prohlásí, že je připravena odstraňovat nebezpečí odpadu od víry a poskytne upřímný příslib, že se ze svých sil bude snažit, aby všechny děti byli pokřtěny a vychovány v katolické církvi;
  2. o těchto příslibech katolické strany se včas uvědomí druhá strana tak, že bude známo, že si je opravdu vědoma příslibů a povinností katolické strany;
  3. obě strany se poučí o účelu a podstatných vlastnostech manželství, které žádný z uzavírajících nesmí vylučovat;

Účinky manželství

Kán.1134

Z platného manželství vzniká mezi manžely svazek svou povahou trvalý a výlučný; kromě toho v křesťanském manželství jsou manželé zvláštní svátostí posíleni a jakoby zasvěceni pro povinnosti a důstojnost svého stavu.

Kán.1135

Každý z obou manželů má stejnou povinnost i právo na to, co patří ke společenství manželského života.

Kán.1136

Rodiče mají nejzávažnější povinnost a prvotní právo starat se ze všech sil o výchovu dětí, jak fyzickou, společenskou a kulturní, tak mravní a náboženskou.

Kán.1137

Manželské  jsou  děti  počaté  nebo  narozené  z  platného  nebo  domnělého manželství.

Kán.1138

§ 1. Otcem je ten, kdo je manželem matky, jestliže se zřejmými důkazy neprokáže opak.

§ 2. Za manželské se považují děti, narozené alespoň po 180 dnech ode dne uzavření manželství nebo nejvýše 300 dní od skončení manželského života.

Kán.1139

Nemanželské děti se legitimují následným manželstvím rodičů, ať platným nebo domnělým, anebo reskriptem Apoštolského stolce.

Kán.1140

Legitimované děti jsou co do kanonických účinků ve všem na roveň postavené manželským dětem, pokud právo výslovně nestanoví jinak