I v adventním čase se pořád něco děje
Situace je taková jaká je, ale i tak nemůžou chybět rorátní mše svaté, které letos začínají v 6:45h a to úterý a čtvrtek v době adventní, celkem 6x. Význam za úsvitu brzkých mší, je do přítmí kostela a potažmo Adventu přinést světlo a naději. Světýlko přinášejí děti v lucerničkách průvodem kostela až před samotný oltář. Promluva v podobě kázání je v této době úplně jiná. Je příběhově čtená a právě přiblížena i dětem, vždy na konkrétní myšlenku, jako – nezapomeň poděkovat, nezapomeň darovat nejdrahocennější co máš – svůj čas a další. Zvykem bylo vždy se zastavit na snídani a pak rovnou do škol nebo domů. Nyní to bohužel není možné, ale nevadí, protože příchod vánoc se blíží a stojí za to i něco obětovat, třeba ranní spánek o pár minut.
Mikuláš po sobotní spanilé jízdě obcí, se při nedělní hrubé mši svaté zastavil i u nás. Jsme za to moc rádi, děti už netrpělivě čekaly a dočkaly se. Sv. Mikuláš prozradil, že letos to má trošku volnější oproti jiným létům, neboť nebylo možné všude přijít. Dětem samozřejmě malá sladká odměna byla velkým zážitkem a Mikuláš děti povzbudil, ať konají stejně jako on skutky obdarování, vše z radosti a upřímnosti.
Aby toho nebylo málo, tak karlovské děti připravují vždy 1. pátek v měsíci v 18:00h dětskou mši svatou, která je po celou dobu provázena naší Zasněženou scholou. Kázání opět v podobě čtivých a vypravovaných příběhů ze života významných světců, jako např. sv. Anežka, sv. František z Assisi apod. Přijděte společně se scholou prožít krásný hudební a duchovní zážitek.
„ Ať náš život je naplněn dobrými skutky.“ P.K.
Adventní čas
V době adventní (od 30.11. do 16.12.) byly v naší farnosti roráty vždy v úterý a ve čtvrtek ráno v 6:45.
Pro dobu adventní nám zasílá arcibiskup Jan Graubner svůj pastýřský list:
Milé sestry a drazí bratři,
dnes vstupujeme do adventu, začínáme velkou přípravu na nový příchod Krista. Nejde jen o přípravu na Vánoce, které jsou oslavou jeho historického příchodu. Jde i o naši přípravu na setkání s Kristem na konci našeho života či na konci věků, ale taky o jeho vstup do našeho každodenního života, do našich vztahů, do naší společnosti.
Letos prožíváme dvě celocírkevní události: Rok rodiny, který vyhlásil papež František, a synodální proces, který jsme na papežovu výzvu zahájili v říjnu. Svatý otec reaguje na dva velké problémy dnešního světa: přehnaný individualismus a krizi rodiny. Obojí souvisí. Když jsme příliš soustředěni na své já, zanedbáváme Boha i druhé lidi a zhoršujeme vztahy. To se odráží i v rodině. Co můžeme udělat pro nápravu? Prožijme tento advent se zvláštním zaměřením na společnou cestu v rodině.
Některé rodiny jsou zvyklé na zasedání rodinné rady, tak jim to nepřijde zvláštní. Udělejme si v době adventní ve všech rodinách každý týden společnou hodinku. Nic násilného. Jen mějme čas jeden pro druhého. Téma hovoru není potřeba
hledat. Mluvte o kterémkoliv problému, který někoho v rodině pálí. Neřešte jich však mnoho najednou. Ostatní nechejte na příště. Nebuďte na to sami. Pozvěte krátkou modlitbou do svého společenství Pána Ježíše. Takový host udělá z Vašeho setkání svátek. Před ním se budete lépe ovládat a ukážete laskavější tvář. Nechejte mluvit každého naprosto svobodně a pozorně mu naslouchejte. Nepřipravujte si při tom svou odpověď. Nemluvte dlouho a dejte slovo každému. Pak udělejte druhé kolo, v němž nikdo nebude opakovat to, co už řekl, ale řekne, co ho oslovilo z úst druhých. Budete-li pak chtít udělat závěr, něco rozhodnout, zeptejte se nejprve: Jak by se to líbilo Pánu Bohu? Připomeňte si třeba vhodný citát z Písma svatého. Pokud nenajdete shodu, odložte rozhodnutí na příště. Buďte trpěliví a nemějte špatnou náladu kvůli tomu, že jste nenašli řešení.
Do příštího setkání ať se každý modlí za správné poznání. Možná pocítíte, že Bůh je Vám mnohem blíž, než dřív. Možná Vám dojde, že Bůh k Vám promlouvá i skrze ty, od kterých byste to nečekali. Možná zaslechnete jeho hlas ve svém srdci. Při tom ale dejte pozor, abyste za Boží hlas nepovažovali hlas pokušení těla, světa či ďábla. Vodítkem Vám může být otázka, jestli je návrh v souladu s Božím přikázáním a jestli odpovídá lásce, která hledá dobro druhého.
Příští setkání začněte tím, jak jste prožili poslední týden, co Vás napadlo, na co jste přišli. A dobře poslouchejte, na co přišli druzí. Snad Vám to připadne jako nezvyklý úkol. Ale jestli v době adventní děláváme různá cvičení projevů
lásky v dobrých skutcích nebo sebeovládání, udělejte si z tohoto programu adventní cvičení, kterým se připravíte na Vánoce. Uděláte novou duchovní zkušenost a Vánoce budou bohatší o nový způsob Boží přítomnosti ve Vaší rodině.
Děkuji všem, kteří tímto způsobem přispějí k obnově naší společnosti skrze obnovu vlastní rodiny.
K takovému úsilí každému z Vás ze srdce žehná
arcibiskup Jan
pastýřský list je k dispozici v pdf zde
SVÁTEK NAŠEHO KOSTELÍKA (pouť 2021)
Při svátku Panny Marie Sněžné, který přesně vychází na 5. srpna se konají poutě, která letos vycházela na neděli 9. srpna. (Pokud 5. srpen vychází na neděli, pondělí nebo úterý může být pouť v prvním týdnu srpnového měsíce).
Tento náš svátek má úžasnou historii, neboť má společnou událost, která nás pojí s nejstarší mariánskou bazilikou v Římě Santa Maria Maggiore (patří mezi 4 nejvýznamnější stavby Itálie a také zde byli přijati obhájci staroslověnského jazyka sv. Cyril s Metodějem). Touto událostí je Boží prozřetelností označení svatých míst v srpnových dnech sněhovou pokrývkou.
Otec František nás přede mši svatou uvítal a představil hlavního celebranta této pouti, kterým byl o. Marek, rovněž ze Společnosti Božího Slova. Momentálně působí v Bratislavě a patřící mezi znalce Písma svatého (je možné ho vidět na televizi Lux apod).
Jeho promluva směřovala k důležitosti rodiny. Otcovství a mateřství je vyvolený úkol každého z nás a záleží, jestli se necháme vést Božím konáním. Žít příkladem víry a co nejdůležitější je, že podle ní konat živé skutky (a to je právě mnohdy nesnadný úkol). V prosbách jsme prosili i o uchování „údržbu“ památek a věcí, ale v přeneseném slova smyslu i uchování daru víry, který nám byl věnován.
Proto opět nesmíme zapomenout na všechny, kteří se jakýmkoli způsobem zapojili do příprav na zdárném konání poutě.
Obzvláště bych vyzdvihl práci ogarů Egrových z Karolinky, kteří obětavým způsobem přes 1 měsíc natírali celý kostelík, tak i přilehlé budovy a neskutečně využili krásné požehnané počasí. Poděkování patří i kameníkům z Halenkova, kteří pod záštitou obecního úřadu, opravovali plotovou nadezdívku, včetně masivní kamenné římsy (zatím od horního konce po bránu kostela). Dílo je opravdu zdařilé a kdo neví ani by netušil, že je to zgruntu nové. V neposlední řadě nesmíme zapomenout i na pracovníky obecního úřadu.
„Nechť společné dílo Naše, je výsledek života a dění ve farnosti a obci Naši.“ P.K.
Slavnost sv. CYRILA A METODĚJE u kaple na rozcestí Podťaté, 5.7.2021
Je letní pondělí, 5. července, svátek svatých Cyrila a Metoděje. Oblékáme sváteční šaty, startujeme kola a vyrážíme na mši svatou pod širákem, ke kapli zasvěcené těmto dvěma věrozvěstům. Už zdálky vidíme neobvyklý obraz, který se nám naskytne jenom jednou do roka; kaplička je otevřená, okolo ní jsou rozestavěné lavičky a dokonce i dva veliké slunečníky. Lavičky jsou zaplněné a s radostí rozeznáváme známé tváře. Parkujeme kola pod mohutnou lípou a jdeme si najít svoje místečko.
Mši svatou slouží otec Jaroslav z farnosti Prakšice, který je zrovna v Karlovicích na táboře se svými ministranty. Bohoslužbu doprovází zpěvem naše Zasněžená schola. Už se těšíme, až si s nimi na závěr zazpíváme: „Svatý Cyrile a Metoději, národ český k vám dnes hledí: zachovejte víry Velehrad!“
Po ukončení mše jsme všichni pozváni k občerstvení. Koštujeme výborné vdolky a věnečky, osvěžujeme se minerálkou, a kdo nešoféruje, může si i přiťuknout na zdraví. Obdivujeme úsilí všech, kteří takovou krásnou slavnost připravili, a rezonuje v nás myšlenka, že svatí Cyril s Metodějem se též nestranili běžného života, ale naopak se mu chtěli přiblížit a tak přinést světlo víry do života každému s kým se setkali. Domů odjíždíme se slovy jiné písně: „Apoštolů to dílo požehnané, dědictví otců zachovej nám Pane.“
PĚVECKÝ SBOR SVATOBOR ZE SUŠICE (z Jižních Čech)
Příjemného zpestření se nám dostalo 4. července (na sv. Prokopa), kdy nás při hrubé mši svaté doprovázel pěvecký sbor ze Sušice, pod vedením sbormistra Josefa Baierla. Tento sbor s mimořádnou historií čítá kolem 40 členů.
Byli na zájezdovém odpočinkovém, ale i pracovním kempu na Horní Bečvě. Kdo jste měli možnost je slyšet na živo, určitě mi dáte za pravdu, že liturgie byla povznesena a náš dřevěný kostelík doslova rezonoval.
Upřímné Pán Bůh zaplať, třeba brzy naviděnou.
SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ 2021
Slavnost Těla a Krve Páně v lidovém pojetí „Boží Tělo“, je přechodný svátek, který je odvislý od doby Velikonoční v daném roce, ale vždy následuje po neděli svátku Nesvětější trojice. Tento svátek a tato slavnost budou vždy zdůrazňovat důležitost Bohočlověka zpřítomnělého reálně v eucharistické podobě Kristova těla a krve.
I v tomto roce se u nás konala slavnost s procesím. Průvod vycházel hlavními dveřmi, zatočil doleva a zastavoval se u připravených oltářů, které byly po obvodu našeho kostelíka, s tím že poslední oltář, opět se vcházelo hlavním vstupem a zakončilo se před hlavním svatostánkem.
Svátostní mši svatou vedl náš o. František a znovu žehnal nám všem farníkům, obci, celé vlasti, za zklidnění v době nemoci a nepřestávat důvěřovat v proměněného Krista.
Vyprošování požehnání je dar milosti, dobré je na toto pamatovat a nezapomínat.
SVATÝ TÝDEN V NAŠÍ FARNOSTI 2021
Vždy hledejme pozitiva a snažme se i na těchto velikonočních svátcích, i když tak trochu opět jinak.
Krásně o. František v jedné závěrečné promluvě povzbudil, že máme být vděční Pánu Bohu i naší vládě, že nám bylo umožněno vůbec konání mší svatých, (jen pro představu na Slovensku již od vánoc jsou kostely zavřené). Trošičku v hlase bylo poznat (a to nebylo kvůli respirátoru), že náš otec má upřímnou radost ze slavení Veliké noci (vigilie Bílé soboty), neboť tato nejúžasnější slavnost v roce slavená sice omezeně, ale s farníky, je nádherným spolu rozdělením radosti. Jak řekl: „ Už bych nechtěl zažít, to co bylo v loni, protože celou mši jsem si odsloužil sám. Samozřejmě v radosti, ale bez společného rozdělení této radosti.“
Krásné završení bylo při ranní nedělní mši svaté, která byla za poděkování ke sto letům panu Ludvíkovi Stoklasovi. Jeho skromnost, pracovitost, osobitý humor a hlavně vděčnost by měla být i nám všem inspirací a touhou.
Aby se Velikonoce uskutečnily ve vší pokoře a kráse, bylo zapotřebí spoustu neviditelného času a oběti. Proto velké díky patří všem uklízejícím, všem zdobícím a aranžujícím, všem čtenářům laikům a adorujícím u Božího hrobu, všem dětem ze scholy, všem ministrantům, varhaníkovi, který si sám zpíval a hned odpovídal, to byl doslova husarský kousek. Samozřejmě upřímné Pán Bůh zaplať za vše o. Františkovi a všem trpělivým a ochotným farníkům.
Požehnané tyto velikonoce a vždy buďme trochu nad věcí s Duchem Svatým.
TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2021
https://www.nhrozenkov.charita.cz/jine-aktivity/trikralova-sbirka/trikralova-sbirka-2021/
